Geoprostorová inteligence nahradila tradiční GIS
Objem dat na internetu, včetně map velmi rychle roste. Ale poskytuje informace pokaždé smysl? Nejsme někdy přetížení nízkou kvalitou nestrukturovaných dat? Co by mohlo pomoci na internetu s lepší kvalitou dat? Nyní čelíme období shrabování velké kvantity dat a jejich soustředění do centralizovaných úložišť. Internet je plný anonymních dat, často bez učení autora - odpovědné osoby. Čelíme nyní intenzivní řízené manipulaci s daty, anebo se jen babráme ve skládce informačního smetí či je to nové forma e-demokracie:-)?
Mnoho lidí a firem v oboru ICT je zaměřeno hlavně na řešení následků, než-li na odstraňování příčin. Snažíme se integrovat a porovnávat exponencionálně rostoucí kvanta informací v nestrukturované formě. Vyždyť vydělávat na zoufalcích co státe a znovu hledají tu relevantní informaci a dolují ji z čím dál většího balastu je tak jednoduché. Pro společnosti jako Google apod. je to zlatý důl, čím více nestrukturovaného obsahu, tím lépe pro jejich byznys. Nebylo by však lepší zaměřit se na původ dat, certifikaci jakosti a jejich strukturování? V některých případech jsme přestali přemýšlet o tom, že většina informací je vytvořena v prostoru a čase a bez časového razítka a souvislostí jejich užitečnost klesá. Každý z nás je přetížen záplavou dat. Ale víme, že to jsou platné, pravdivé, vážné a aktuální data? Nebo nám roboti a celý obor píár generují manipulativní obsah? Nedostává někdy selský rozum na frak? Někdy méně je více. Jeden obrázek je lepší než tisíce čísel. V minulých stoletích bylo těžké najít rychle jakékoli relevantní informace. Knihy byly pokladnicí vědomostí. V posledních desetiletích se všechno změnilo, není problém najít info, ale ... Kdo je zodpovědný za vznik informace, jaké je její relevance? Jaká je kvalita zdrojů dat? Jsme schopni pochopit jakékoli množství informací? V kvalitním strukturování věrohodných informací je naše budoucnost. V které bájné hoře tedy spí geoprostorová byznys intelligence? Analýza velké kvantity dat je přesně doména, kde mohou pomoci geoprostorově inteligentní informační systémy (giIS) a pomoci zlepšit kredit internetových aplikací a bobtajícího obsahu v sociálních sítích. Pomocí geoprostorových analýz, analýze změn údajů v čase díky animaci na mapách (i ve 3D), vizualizace trendů je možnou, i když ne samospásnou cestou, jak se z té kvantity údajů přesunout k vyšší kvalitě informací a v důsledku i pokroku v kvalitě života lidské populace.
Ostrovy informací
Velkým problémem, kterému aktuálně neustále čelíme, jsou ostrovy informací a kouřové roury, kde je tok validních informací zakryt spoustou sazí a upraveného manipulativního obsahu. To jen vede ke spoustě redundatních dat, a zbytečné balastní zátěži komunikačních linek. Vždyť ukládat data je tak laciné! Není to spíše skodlivé? Nadbytečná data je třeba často ukládat, fitrovat, hodnotit, redukovat, vše zbytečně udržovat, což vyvolává zbytečné náklady pro celou ekonomiku z nichž profituje jen velmi úzká skupina spekulantů.
Kvalita dat
Jedním z nejzávažnějších problémů, kterým čelí organizace pomocí právě geoprostorové inteligence, je kvalita dat. Analýza a vizualizace (mapy, 3D, animace) velkých objemů dat je cestou k lepšímu strategickému i operativnímu rozhodování. Problém však ještě zhoršuje řada faktorů včetně pokračujícího šíření papíru, zvýšení objemu dat v levných úložištích, přebujelých systémů (tak ještě přidáme tohle políčko, když je to tak snadné) a neefektivní podnikové procesy. Mnoho analýz z poslední doby např. kolem Fejsbůčku jasně říká, jak s objemem dat klesá efektivita lidské komunikace a dosažení pořádného byznys efektu např. investic do reklamy na sociálních sítích i jinde. Lidé se stávají otupělími, jsou přehlcení, otrávení z věcí veřejných, rezignovaní a často již nestíhají vnímat okolí, natož to co je ve společnosti podstatné. V té souvislosti je třeba připomenou i téma "Stát strachu", kdy se lidé víc a víc rozhodují na základě emočních faktorů a ne zdravého selského rozumu.
Je "tradiční GIS" mrtvý?
Mnoho uživatelů tradičních GIS systémů se většinou soustřeďuje především na vyřádění se na ploché mapě a vytváření a publikování. Dodavatelé často budují jen další a další umělé ostrovy zoufalých a nepochopených GISáků, kteří se snaží postavit únikovou cestu - most na pevninu - ale bez materiálu;-). Jsou jen zbytné náklady za integraci s dalšími podnikovými aplikacemi, vyžadující školení zaměstnanců na jiné uživatelské rozhraní a zhoršující problém redundantních dat. Nicméně daří se jim plně využít potenciál geoinformatiky? Někdy to vypadá, že GIS mapy jsou "kuklou" všemožných užitečných prostorových informací, ale jen se nedívejte pod ni, abyste nezabyli imágo. Můžeme v budoucnu rozvíjet motýlí imago bez likvidace GISů? Ano! Tou cestou je integrace GI přímo do systémů a umrtvení tradičního GISového myšlení. Když jsem na toto téma naposledy diskutoval s jedním z otců zakladatelů GIS v Čechách, tak z něj vypadla tato věta: "No asi jsme nepřesvědčili za posledních 20+ let vedoucí manažery o přínosu GIS. Oni to nechápou a přitom GISy mohou zachraňovat i celou planetu a demokracii!" Je třeba něco dodávat? Přitom skvělé příklady fungování GIS v praxi máme. Po letech dohadování a plýtvání kopy peněz na pseudo dopravní informační systémy o zácpách aj. máme v ČR konečně Google Maps s vrstvou Doprava (na Androidu vstva Provoz - holt různý překlad v různé době:-) ), aktuální vstvu do mapy i pro navigaci, která vychází z aktuální rychlosti pohybu zákazníků s jejich mobily a anonymním sběru a vizuální analýze barevnou škálou přímo do mapy v navigaci. Již jen krůček je třeba ke skutečnému reálnému dopravnímu poradenství a optimaliaci pohybu vozidel v území. Tradiční dodavatelé IS a integrace jako IBM s tím moc jiného se svými smart planetkami nesvedou, nezbude jim nic jiného než se přidat na vlnu někdy vznešeně nazývané kolektivní inteligence.
Jak můžeme dosáhnout lepší návratnosti investic do "map"?
Jaké jsou další možnosti využití nemalých investic do map a "tradičních GIS" minulosti? Mapy jsou volně dostupné na internetu. Jejich kvalita jde stále nahoru a je často extrémně lepší než data od státních institucí. Můžeme se na ně geodata spolehnout? Mnoho uživatelů prohrává "boj" s daty při jejich srovnání. Jednou z možností, jak využít potenciálu map je analýza (GBI), která významně zvyšuje srozumitelnost a porovnatelnost informací.
Informace o místě se stává všudypřítomná, ne jako šutrová kotva v tradičních GIS aplikacích, ale zahrnuje víc a víc inteligentních dat popisujících realitu v kontextu. Díky tomu mohou vznikat lepší informační systémy, vyhledávače, location aware relační databázové systémy, IS pro krizové řízení, genealogické sledování užití půdy a trasování hospodaření v reálném čase, včetně vyhodnocení. Vládní portály, facility management (FM) a CAD / BIM, ti všichni těží z pokroku v GI. Jinými slovy... Geoprostorová inteligence je klíčovou pomůcku, která pomáhá lidem pomoci pochopit obrovský objem dat v prostoru a čase a proměnit je do užitečných informací k místu kde právě jsou a které dávají v kontextu smysl. Informace v budoucnu budou mnohem více 5D (ID + 3D geometrie + čas) plus v době ponesou informaci o odpovědnosti za autorství.
Jaká bude budoucnost geoinformatiky? Pokračování příště:-)
Krásný den v přívětivé české kotlince přeje Ing. Mojmír Macek
P.S. Where The Hell Is GIS, pardon Matt? Everywhere:-)
Klasické komentáře | Přepnout na Facebook komentáře (